Školní vzdělávací program

Charakteristika školního vzdělávacího programu 

Záměrem vzdělávacího programu je rozvoj osobnosti dítěte, jeho individuality, vztahu k ostatním lidem, světu kolem nás, k člověku, k jeho práci, k rodině, k přírodě, k vlastnímu zdraví, k planetě Zemi, k historii a lidovým tradicím a zvykům, ale i k Evropské unii a evropskému společenství. Vyplývají z přirozeného sledu událostí, do kterých se děti zapojují v průběhu celého roku. Posloupnost témat je vázána na roční období a významné události, které ovlivňují společné zážitky dětí.

Školní vzdělávací program se skládá z 5 integrovaných bloků, které jsou dále učitelkami rozpracovávány a dotvářeny do jednotlivých témat v třídních vzdělávacích programech dle podmínek jednotlivých tříd. Je tak vytvořen dostatečný prostor pro vlastní nápady a tvořivost jednotlivých učitelek a jejich zkušenosti. Časový plán je pružný a učitelky tak mají možnost reagovat na podmínky v jednotlivých třídách. Učitelka připraví vzdělávací nabídku, která obsahuje činnosti ze všech oblastí předškolního vzdělávání a která povede ke splnění vzdělávacího cíle.

Třídní vzdělávací programy obsahují charakteristiky jednotlivých tříd, ve které učitelka uvede, na které cíle se její vzdělávací program zaměří, jaké jsou materiální podmínky jednotlivých tříd, jaké metody a formy práce budou upřednostňovány, kterými oficiálními vzdělávacími programy se inspiruje (Začít spolu, Zdravá mateřská škola), zda využívá prvky alternativní pedagogiky (waldorfská, Montessori), jaké materiály budou při práci využívány (metodiky, Rok s barevnými kamínky aj.) a jaké specifické činnosti dětem v dané třídě nabízí (náprava vad výslovnosti, komunitní kruh, jóga apod.).

Na co klademe důraz:

  • na tvořivost pedagoga při uplatňování vzájemného propojení vzdělávacích oblastí při vlastním plánování denní vzdělávací nabídky dětem
  • na aktivitu dítěte prožitkovým učením s posilováním dětské zvídavosti a objevování světa kolem nás
  • na emoční prožitky dětí získanými výsledky v řízených činnostech
  • na respektování specifiky předškolního vzdělávání se schopností pedagoga hledat a objevovat nové vzdělávací cesty
  • na spojení vzdělávacích témat se životem a s učením nápodoby v praktickém životě – sociální učení
  • na důsledném realizování evaluačních analýz obsahu, metod a forem denní nabídky činností dětem
  • na důsledné analýze evaluace směrem k dítěti zaměřené na rozvoj každého dítěte jako jedinečné osobnosti, vzdělávací pokroky písemně zaznamenávat
  • na spolupráci s rodinou v netradičních metodách zajišťujících pohodovou atmosféru navozující klima důvěry mezi rodiči, školou a dětmi

Obecné rámcové cíle ŠVP

  • rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání
  • osvojení základních hodnot, na nichž je založena naše společnost
  • získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí

Úrovně sledovaných klíčových kompetencí

  • kompetence k učení
  • kompetence k řešení problémů
  • kompetence komunikativní
  • kompetence sociální a personální
  • kompetence činnostní a občanské

Úroveň kompetencí vyjadřuje očekávaný vzdělávací přínos předškolního vzdělávání, tedy to, čím může mateřská škola přispět k výbavě dítěte pro celoživotní učení dříve, než dítě zahájí povinné školní vzdělávání. Soubor klíčových kompetencí je ve svém celku ideálem, který nabízí pedagogům poměrně jasnou představu, kam směřovat, oč usilovat. Slouží především k vymezení odpovídajícího vzdělávacího obsahu jako prostředku k jejich vytváření na úrovni třídních vzdělávacích programů.

Hlavní principy programu

  • individualizace
  • spolupráce s rodiči
  • tématické plánování
  • prožitkové, integrované učení hrou

Individualizace – umožňuje nám dát dítěti čas, aby se vyvíjelo vlastním tempem a využívalo ty styly učení, které mu vyhovují a které jsou pro něj nejefektivnější.

Spolupráce s rodiči – je nepostradatelnou součástí práce mateřské školy, rodiče s dětmi dále rozvíjejí poznatky získané v mateřské škole a naopak, učitelky mohou využívat informací získaných od rodičů o zájmech a potřebách dětí.

Tématické plánování – je založeno na výběru hlavních témat, které jsou dále učitelkami rozpracovávány do týdenních nebo vícedenních plánů.

Formy vzdělávání

  • vzdělávání je uskutečňováno ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne vyskytnou
  • rozvoj dětského poznání je založen na přímých zážitcích dětí, na vyváženosti spontánních aktivit a řízených činností v menších nebo větších skupinách nebo individuálně, vycházíme z dětské volby, zvídavosti a potřeby objevovat
  • pánované výchovně vzdělávací aktivity mají charakter hry, zábavy a zájmových činností, které probouzejí aktivní zájem dětí, chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat
  • pro děti s odloženou školní docházkou jsou sestavovány individuální plány na základě závěrů stanovených pedagogicko psychologickou poradnou
  • při vzdělávání jsou využívány tyto metody:

– prožitkové a kooperativní učení hrou,
– situační učení – srozumitelné a praktické ukázky,
– spontánní sociální učení – princip přirozené nápodoby,
– didakticky cílené činnosti – motivovaná činnost nabízena dítěti se spontánním a záměrným učením /skupinová i individuální/,
– princip vzdělávací nabídky – dítě si samo volí činnost a aktivně se jí účastní.      

Názvy integrovaných bloků

  1. Svět kamarádů
  2. Barevný podzim
  3. Kouzelná zima
  4. Hřej sluníčko, hřej
  5. Radosti léta
     

Charakteristika vzdělávacího obsahu

Vzdělávací část je rozpracována do krátkodobých vzdělávacích nabídek, které jsou založeny na metodách přímých zážitků, využívají dětské zvídavosti a potřeby objevovat, vedou děti k individuální práci s vytvořením podmínek pro činnosti dítěte, probouzí v dítěti zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat, objevovat, ale i odvahu ukázat co všechno už samo umí, zvládne, dokáže.

Nepředkládá dětem jen hotové návody, ale naopak jim umožňuje hledat samostatné cesty tvořivým myšlením a vlastními nápady. Krátkodobé plány jsou sestavovány tak, aby respektovaly: 

  • podporování rozvoje a vzdělání každého jednotlivého dítěte v rozsahu jeho individuálních možností a potřeb
  • podporování duševní pohody dětí, zdraví, zdravého životního stylu, respektování přirozených práv a potřeb dítěte
  • podporování rozvoje komunikačních dovedností (verbálních a nonverbálních), vytvoření kladného vztahu ke knihám a informačním technologiím, jako základu celoživotního vzdělávání
  • podporování rozvoje sociálně kulturních postojů, vnímat různost kulturních komunit jako samozřejmost, vést je k soudržnosti, přátelství a porozumění. (sociální gramotnost)
  • posilování zájmu a odpovědnosti vůči svému okolí, městu, zemi a prostředí, ve kterém žije (přírodovědná gramotnost)
  • rozvíjení vzdělávání dětí přirozenou cestou prostřednictvím prožitků, praktických zkušeností, uspokojování zvídavostí dětí při poznávání okolního světa vytvářením podnětného prostředí pro uskutečňování nejrůznějších obsahů, forem a metod vzdělávání s cílem zaměřit se na přípravu dětí na bezproblémový vstup základní školy